Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Stránka

Rozhovor se zpěvačkou, která vystoupí na prvním adventním koncertu


I když se může zdát požehnaný klid vánočních svátků ještě daleko, zahájení berounského adventu s rozsvícením vánočního stromu se koná už v neděli 29. listopadu. Návštěvníci se tak mohou těšit na tradiční koncert, kterého se letos ujme berounská herečka a zpěvačka Karolina Gudasová a finalista soutěže Česko Slovenská Superstar Miro Šmajda se skupinou Terrapie. S mladou umělkyní přinášíme rozšířenou verzi rozhovoru, který vyšel v Radničním listu.

hJak se těšíte na své vystoupení v Berouně?

Jsem moc ráda, protože jsem kromě Berounské akademie na gymnáziu v Berouně ještě nikdy nevystupovala. Tohle je poprvé, i když koncertuju po celé republice. Moc se těším a zároveň jsem zvědavá, co na to publikum řekne.

Jaký bude program prvního adventního koncertu?

Napadlo mě přibrat k vystoupení děti z berounských lidových škol, protože Vánoce jsou podle mě o dětech. Některé písničky tak zazpívám společně se sborem a jednu písničku zazpíváme dokonce jako trio. Posluchači uslyší třeba All I want for Christmas od Mariah Carey, Purpuru, So this is Christmas, Mon Dieu od Edith Piaf nebo Tajné přání z Polar expressu.

Chtěla bych, aby se na vystoupení děti plnohodnotně podílely a aby si to užily. Rozsvícení vánočního stromku musí mít zkrátka vánoční atmosféru. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi strašně hloupé, když se na podobných čistě vánočních akcích zpívají nějaké popové hity. Lidi přece chtějí pít svařák, dívat se na stromeček a nasát atmosféru svátků.

Jak vy trávíte Vánoce?

Minulý rok jsme s přáteli založili krásnou tradici, ve které máme v plánu pokračovat. Jdeme na oběd do restaurace a loni poprvé jsme měli svůj interní vánoční koncert. Nacvičovali jsme to tři neděle a pak jsme si na Štědrý den po obědě zazpívali na náměstí u kostela. Letos to chceme udělat znovu, už máme hotové zpěvníky a podklady, bude nás čtyřicet a zazpíváme si.

Už loni se nám povedlo, že lidé šli kolem nás a spontánně se přidali, takže doufáme, že letos přibude takových víc. Ten Štědrý den je pak o to hezčí. Nejmladšímu zpěvákovi jsou čtyři roky, nejstaršímu sedmdesát. Letos bychom chtěli udělat i událost na Facebooku, aby o tom lidi věděli, mohli si stáhnout texty a třeba se k nám připojit. Já to mám tak, že Vánoce jsou o setkávání – s přáteli, s rodinou.

Na čem teď pracujete? Těšíte se na něco?

Od září zkouším hlavní roli v muzikálu Anything goes v Plzeňském divadle, je to starý muzikál z roku 1964 i s orchestrem. Pak je tu Divotvorný hrnec v Semaforu, Vánoční koncerty, od ledna zkouším v Hybernii Královnu ze Sáby, na Broadwayi Angeliku, v Plzni Bonnie a Clyde, a v Bratislavě Kočky na Nové scéně Národního divadla. Všechno jsou to moje oblíbená divadla. Jak jsem o téhle kariéře nikdy nesnila, tak mě neustále něco překvapuje.

Oblíbenou roli teď mám v muzikálu Probuzení jara. Hraju tam 14letou holku z roku 1907, která otěhotní, zamiluje se… Je to krásný srdceryvný muzikál a je tam všechno – láska i zklamání. Možná že tuhle roli mám tak ráda i proto, že jsem se na ní toho zatím nejvíc naučila. Na zkoušení jsme měli extrémně málo času, jen pět týdnů. Většinou se zkouší osm až dvanáct týdnů, je to ale komorní muzikál, a protože jsme si ten muzikál všichni zamilovali, tak jsme zkoušeli i o volných chvílích a ono to šlo. Byla to taková kolektivní práce. Těším se ale i na Anything Goes, to je zase z úplně jiného prostředí. Tam budu stepovat a nosit blyštivý kostým. Každá role je jiná a to mě baví.

Jak se tak nabitý program stíhá? Studujete, hrajete, zpíváte… Kdy spíte?

Spát musím jako každá zpěvačka, to je důležité. Když jsem studovala dvě školy naráz, tak jsem ve zkouškovém období nespala a pak jsem ztratila hlas. Teď už studuju jen konzervatoř v Praze. Situaci by měla pomoct i moje nová manažerka, protože už prostě nejsem schopná některé věci zvládat sama. Chtěla bych, aby se mi starala o dodržování termínů a vyřizovala některé emaily. Já bych se potřebovala celkově méně starat o administrativu a víc tvořit.

Jak jste se k herectví dostala?

Ve třeťáku jsem se šla podívat na Kytici do divadla Semafor, hlavně kvůli maturitě, a tam visela nabídka konkurzu. Šla jsem tam a oni mě vzali (usmívá se). Pan Suchý mi pak řekl, abych šla studovat na konzervatoř. Když jsem v Semaforu odehrála asi čtyři představení, všiml si mě jeden plzeňský režisér. V Plzni mají krásné nové divadlo, naprosto unikátní stavba a teď tam hrajeme krásné věci. Začala jsem u pidiroliček a postupně jsem se dostala i k těm větším.

Děkujeme za rozhovor.


31. 10. 2015 Zobrazit méně

Stránka