Svárovský triatlon

V neděli 1. 6. jsem zahájil závodní sezónu na Svárovském triatlonu (0,5–23–6 km).

Z vody jsem vylézal na 10. místě a od začátku jsem do toho pořádně šlapal. Několik borců jsem postupně předjel. Bohužel jsem většinu cyklistického úseku – asi 7 km po asfaltu a proti větru – jel úplně sám. V lehkém terénu se mi podařilo předjet další dva mladíky, a ve sjezdu jsem si dával pozor, abych na blátě nespadl.

Ve stoupání z Nenačovic mě předjel borec na gravelu, a brzy mě dojel i Jirka Svoboda, který do toho šlapal opravdu zostra. V naší tříčlenné skupince jsem měl co dělat, abych jim vůbec stačil. Byl jsem jak na gumě, ale do technického sjezdu Zabitou roklí jsem se držel těsně za Jirkou.

Jeden z mladíků nás pustil před sebe a já si v tu chvíli trochu orazil, s tím, že se povezu za Jirkou. Bohužel se mi začal vzdalovat. Hned jsem pochopil proč. Zadní kolo bylo měkké a začalo „plavat“. Opatrně jsem dojel na konec sjezdu a rychle ho dofoukl bombičkou. Jenže tlak dlouho nevydržel. Od 17. kilometru jsem jel prakticky na prázdném zadním kole.

Ještěže jsem měl ráfkovou vložku – jinak bych musel jít pěšky. Jel jsem opatrně, aby plášť neslezl z ráfku. Sjezdy byly pěkný adrenalin!

U Kelnera v Podkozí, kde mě čekal už jen 4km výjezd po asfaltu, jsem zkusil použít druhou bombičku. Kolo jsem polohoval tak, aby byla díra dole a tmel (mlíko) ji mohl zalepit. Přitlačil jsem i prst na místo defektu a čekal, jestli se zázrak stane. Dělal jsem všechno možné, snad i čaroval, ale díra se nezalepila. Tmel stříkal ven ostošest.

Duši ani knoty jsem u sebe neměl, takže nezbývalo nic jiného než se nějak dostat do cíle. V depu jsem ještě sesedl z kola, přezul na běh a závod dokončil. Až v cíli jsem zjistil, že díra v plášti měla asi 1 cm.

Byl jsem moc rád, že jsem celý závod dokončil ve zdraví. Finišoval jsem na 19. místě celkově a 6. v kategorii 50+. Poděkoval jsem divákům za povzbuzování a odměnil se pivkem. Doufám, že jsem si smůlu letos už vybral!

Velký dík Hance, že mě i s kolem odvezla domů (těch posledních 6 km už bych asi fakt neujel).

Příští závod: Krušnoman 15. 6. – těším se!

AUTOR ZPRÁVY: František Bulava