Obsah

12 Plzeňská brána

Adresa

V Plzeňské bráně
266 01 Beroun

GPS: 49° 57′ 47.169″N  14° 4′ 15.005″E

zobrazit v mapě

Klenutý průjezd má kruhový otvor, který sloužil k dopravě předmětů a k obraně. Na vnější straně brány chránil průjezd padací most a spouštěcí mříž – hřeben. Na noc byla brána uzavírána dvoukřídlými vraty a přes den řetězy. Vstup do věže vedl na jižní straně přes portálek, který je umístěn asi 2,5 metru nad ochozem hradby. Oněch 2,5 m z ochozu se zdolávalo po žebříku. Přístup do místností v patrech umožňuje původní schodiště v síle zdi. V 90. letech 19. století bylo v přízemí proraženo ve zdi šnekové schodiště, kterým se nyní vstupuje do prvního patra. Bezpečných klenutých místností využívali měšťané k uložení obecních cenností a zbraní. V 16. století bylo nejvyšší patro brány přestavěno. Původní dlátovitou střechu nahradil vysoký sedlový krov se dvěma hliněnými makovicemi, ochoz s cimbuřím pak dřevěné podsebití s nárožními arkýři. Na hřebeni střechy byla věžička a v ní byly zvony hodin tzv. českého orloje. Současně s přestavbou brány bylo před ní vybudováno čtvercové předbraní se střeleckými ochozy. Brána byla několikrát poškozena požáry. Barokní střechu s helmicí na krovu získala po požáru v roce 1735. Dnešní podoba brány pochází z roku 1896. Časem se měnila výzdoba brány. Obraz smrtonoše s kosou a latinským chronogramem z roku 1737 nahradilo v roce 1876 sienové sgrafito, v roce 1896 pak ustoupilo obrazu boha Chronose a sudičky Moiry, který vytvořil pražský malíř Vilém Preis. Od středověku měl v horním patře byt hlásný. Jeho byt byl obýván až do roku 1972. V současné době využívá prostory brány Muzeum Českého krasu.