DOLNÍ BRÁNA
Dolní (Pražská) brána vytváří spolu s Horní (Plzeňskou) bránou nezaměnitelnou podobu starého Berouna a obě jsou pro město tak charakteristické, že jsou chápány téměř jako rovnocenné městskému znaku.
Beroun vznikl ve 13. století na křižovatce vodní
a suchozemské cesty, která spojovala střední a západní Čechy. Dolní brána byla postavena přímo proti původnímu brodu a každý příchozí z Prahy i ten, který do Prahy mířil, musel Dolní branou projít. Celé berounské opevnění, které patří dodnes k nejzachovalejším v Čechách, bylo vybudováno najednou kolem roku 1295 z popudu krále Václava II.
Dolní brána je dnes 27,5 m vysoká. Její původní výška byla pouze 18,5 m. Rozdíl uvedených hodnot vytváří výška střechy. Ve 13. století brána střechu buď vůbec neměla, nebo byla střecha podstatně nižší než dnes. Důležitým obranným prvkem, který díky pozdějším úpravám zanikl, bylo cimbuří na vrcholu stavby. Svědčí o tom malá okénka pravidelně rozmístěná pod krajem střechy.
Půdorys brány je téměř čtvercový: 9,20 x 10,20 m. Obranyschopnost byla umocněna kamenným zdivem o síle 2,5 m. Šířka průjezdu je 3,70 m, maximální výška 8,70 m. Důležitou součástí brány byla i posunovací mříž, která v případě potřeby zatarasila vchod.
Brána je dnes přístupná z průjezdu schodištěm vybudovaným v síle zdiva. Původní vchod se však nacházel v jižním průčelí stavby 7 m nad úrovní průjezdu. Do brány bylo možno vstoupit pouze z ochozu hlavní hradební zdi, k němuž byl patrně přistaven žebřík, po němž bylo možno vstoupit na padací můstek vedoucí k 1,5 m vysokému zaklenutému vchodu do brány.
V uvedené podobě se Dolní brána dočkala 1. dubna 1421, kdy byl Beroun dobyt husitským vojskem. Město pak zůstalo v moci husitů až do bitvy u Lipan.
Po husitských válkách bylo berounské opevnění přebudováno. Největší změny byly provedeny na západní straně, v menším rozsahu byla upravena i ostatní část opevnění, včetně Dolní brány.
Tehdy bylo zřejmě zazděno cimbuří a na horním obvodu brány byly ponechány jen úzké střílny. Novým prvkem byla i valbová střecha. Dosavadní zabezpečení průjezdu vraty a padací mříží bylo posíleno čtyřstranným předbraním postaveným necelých 10 m před bránou. Tato stavba později beze stopy zanikla. Hlavním účelem brány bylo chránit vstup do města a zároveň sloužit jako pozorovatelna. Ze středověku a počátku novověku jsou dochovány písemné zprávy, které svědčí o tom, že Dolní brána byla příležitostně využívána také jako městské vězení.
V době nedávno minulé byla Dolní brána využívána Okresním archivem v Berouně, v současné době jsou v obou jejích patrech výstavní prostory.
(Zdroj: PhDr. Václav Matoušek, CSc. – Pražská brána)