První správní rozdělení města Berouna bylo provedeno již ve středověku. Podle zápisů v nejstarší městské knize smluv z let 1483 - 1554 se město v hradbách dělilo na čtyři čtvrti, jež nesly názvy významných staveb nebo národností měšťanů v těchto místech usazených: Zákostelecká a Česká (severní část areálu města), Německá a Klášterecká (jižní část).
K městu tehdy patřila i tři předměstí: před Plzeňskou bránou to bylo Horní předměstí a před Pražskou bránou Dolní předměstí. Před Českou fortnou, do níž ústila Česká ulice, se rozprostíralo nejmenší předměstí - Hrnčířské. V druhé polovině 18. století bylo Hrnčířské a Horní předměstí spojeno. Očíslování všech domů a důkladný soupis všech obyvatel bylo provedeno v roce 1770. Tehdy se již uvádí pouze dvě předměstí: Plzeňské (bývalé Horní) a Pražské (bývalé Dolní), pro které se stále více začal ujímat název Závodí, podle umístění čtvrti za řekou. V roce 1898 městská rada rozhodla o názvu nové čtvrti za cukrovarem a železničním nádražím - Příbramské předměstí.
Vedle úředního názvu se užívalo i lidové pojmenování Zavadilka podle místní hospody Na Zavadilce. V roce 1954 byly městské čtvrti označeny čísly. O deset let později byly k Berounu připojeny obce Jarov a Zdejcina, v roce 1980 se město rozšířilo o Hostim, Králův Dvůr, Levín, Trubín a Zahořany. Výrazná změna nastala 25. listopadu 1990, kdy se od Berouna obce Králův Dvůr s Levínem, Trubín a Zahořany odloučily.
Dnes se město skládá ze čtyř katastrálních území, které jsou rozděleny celkem na sedm městských částí:
