TIP PRO ČTENÁŘE: Centrum duševní rehabilitace hostilo křest knihy mapující část z řecko-české historie

 Publikace detailně přibližuje těžké časy poválečného období, kdy řečtí emigranti prchali do socialistického azylu v Československu a dalších zemí východního bloku.

Autorem knihy je PhDr. Konstantinos Tsivos, Ph.D., bývalý řecký novinář, který v současné době působí jako historik a výzkumný pracovník v Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kniha pojednává o osudu asi 80 tisíc řeckých občanů, kteří byli donuceni odejít ze své země poté, když byla potlačena komunistická revoluce. „Tito lidé našli azyl v různých, tehdy socialistických zemích, kde vytvořili početné komunity a s nimi i imaginární stát. Proto publikace nese název Hybridní ‚Lidově demokratické Řecko‘,“ přibližuje Konstantinos Tsivos.

Autor v knize líčí vůbec nejtěžší období z této historie, které začíná rokem 1948 a končí v roce 1956, kdy se v Československu usídlila druhá nejpočetnější komunita řeckých emigrantů. Přistěhovalci vytvořili kompaktní komunity hlavně na území severní Moravy a později se rozptýlili do celé země. „Například v Berouně místní komunita čítala kolem 150 lidí,“ pokračuje historik.

Kniha je habilitační prací autora, a kromě zajímavých historických faktů čtenáře určitě zaujmou i příběhy obyčejných lidí. Ti v Československu museli překonávat nejen jazykovou bariéru, ale také překážky v podobě uspořádání a chodu tehdejšího totalitního státu. Jak autor prozradil, český čtenář navíc získá možnost sledovat a srovnat narativ řeckého komunismu s československým.

„Řada posbíraných dat pochází z rozhovorů, které jsme dělali s několika desítkami potomků, kteří pocházejí z druhé generace emigrantů. Kniha přitom není obhajobou totalitního režimu, ale poukazuje na to, že 50. léta byla velmi tvrdou a zvrácenou dobou. Nicméně nutno dodat, že řecká komunistická strana zaujímala významnou roli v období protifašistického odboje a získala tak hodně sympatizantů. Kdyby se tedy po druhé světové válce konaly demokratické volby, tak se domnívám, že by je velmi pravděpodobně komunisté vyhráli stejně jako v Československu v roce 1946,“ říká autor.

Konstantinos Tsivos v díle, jež vznikalo tři roky, rozvádí právě i diskuzi, jak by to v zemi vypadalo, jestli by se přeci jen takovýto scénář naplnil. Když by Řecko zažilo proměnu v lidově-demokratický stát za situace, že by se mu bylo nedostalo tak velké podpory od západních mocností, především od Spojeného království a USA.

Křtu se zúčastnila lingvistka Mgr. Bc. Martina Vaníková, Ph.D., která se věnovala jazykové korektuře, a pedagog a odborný asistent PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D. (oba z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy). Společně s dalšími hosty byl na akci přítomen také majitel zdravotnického holdingu AKESO Ing. Sotirios Zavalianis, kterému Konstantinos Tsivos poděkoval za možnost využití prostoru atria Centra duševní rehabilitace.

Konstantinos Tsivos se otázce řeckých emigrantů začal poprvé věnovat už před 15 lety. Bylo to v době, kdy se dostal k překladu děl historika Pavla Hradečného, jenž se především soustředil na novodobé dějiny jihovýchodní Evropy – zejména Albánie, Řecka a zemí bývalé Jugoslávie. Tato zkušenost jej poté inspirovala se tématem řecké migrace v Československu více zabývat, aby o dvanáct let později na něj obhájil doktorandskou práci. Tato zkušenost jej inspirovala k hlubšímu zkoumání tématu řecké migrace v Československu, což vyvrcholilo obhájením doktorandské práce dvanáct let později. Nyní se připravuje na obhajobu docentury.