Xterra Valachy 22. 6. 2024

V pátek jsem si projel trať kola a prošel běh. I za sucha byly opravdu náročné. Zjistil jsem, že jsem nařízl plášť a mlíko to nestačilo zalepit. Pirelli Scorpion 2,4" jsem tudíž na zadním kole po hodinovém úsilí vyměnil za Specialized ground control 2,1" a byla to velmi dobrá volba. V noci se spustila bouřka a z nebe padaly kbelíky vody. Ráno před závodem sprchlo a v průběhu plavání a do poloviny kola opět pršelo. I když bylo docela teplo, plavalo se v neoprenu. Začátek kola po asfaltu a v dešti mi moc nechutnal. Asi na 2 km mě dojel Lukáš Netík, a tak jsem visel za ním. V terénu se mi jelo už podstatně lépe. Výjezdy byly OK, ale sjezdy v blátě byly pořádný adrenalin! Na 7 km mě předjel Honza Děbnár a já se ho snažil držet, ale po nějaké době se mi začal vzdalovat. Jel jsem si svoje maximální tempo. Bláto stříkalo všude a já byl rád, že jsem si vzal čiré brýle Keen. Lepší bláto na brýlích než v očích. Ve druhém okruhu se mi už šlapalo lépe. Po blátivém sjezdu se odbočovalo do hodně zatočeného singl treku a mě uklouzlo přední kolo a už jsem ležel. Dojel jsem Filipa Maleňáka a chvíli jel za ním. V jednom blátivém úseku po vrstevnici si Filip vybral levou stopu a já šel více na brzdy a opět si v malé rychlosti "ustlal". Rychle jsem nasedl a snažil se ho dostihnout. Při výjezdu z blátivé lesní cesty doleva na trávu jsem vjel do hlubokého bláta a zase ležel. To už jsem si řekl, že fakt stačilo! Naštěstí bez komplikací jsem pokračoval. V posledním dlouhém sjezdu jsem si dával velký pozor, abych nelehl. 1 km před depem mě dojel Lukáš Netík, a tak jsem se za ním vyvezl. Technický sjezd do depa jsem zvládl na jedničku. Jízda na celoodpruženém Supercaliberu je úplně jiná liga. Samozřejmě lepší. Z depa jsme vybíhali s Lukášem a přidal se i Marek Ščerba. Asi po 300 m do kopce nás povzbudil Michal Piloušek. Lukáš opakovaně nasazoval a sundaval přes hlavu gumu s číslem. Možná si diváci na zahrádce bistra mysleli, že ho chce sníst. Bohužel jim takovou radost neudělal a mě vlastně také ne. Prostě ho chtěl mít jen správně viditelné. S Markem se mi začali vzdalovat, i když jsem doloval ze sebe poslední zbytky sil, aby se tomu tak nestalo. Na vrcholu stoupání jsem se jim přiblížil asi na 20 m. V seběhu se mi bohužel ztratili z očí, a tak jsem druhý okruh většinou běžel sám. Asi 1 km před cílem jsem zjistil, že se někdo ke mně blíží, a tak jsem dřel jako kůň, aby mě nedoběhl. Když jsem seběhl pod hráz přehrady Bystřička, byl jsem totálně prošitý a věděl, že to bude už jen do kopce. Za žádnou cenu jsem se nechtěl nechat seběhnout, a tak šel úplně "přes závit". Vracečka do cíle mi ukázala, že by to mohlo i vyjít, ale běžel jsem "full gass". Povedlo se a finišoval jsem za bujarého komentování Standy Bartůška celkově na 30. místě a pěkném 2. místě v M55-59. Byla to pořádná tříhodinová dřina v blátě a dešti a uznání zaslouží každý, kdo doběhl do cíle. 

Autor zprávy:

František Bulava